Navigace
HEMP AGENCY
HEMP ASSOCIATION OF THE CZECH REPUBLIC
HEMP IN THE WORLD
HEMP MUSEUM OF THE CZECH REPUBLIC
AKTUALITY
PŘIPRAVUJEME
KONOINFOONLINE
O SVAZU
MOŽNOST ČLENSTVÍ
KONOPÍ SETÉ - CANNABIS SATIVA - L.
Vědecká klasifikace
Kořen
Stonek
Semeno
Zpracování
Chemická stavba
Ekologie
Pro zemědělce
Pro zájemce o TK
Pro podnikatele
Potravinářství a konzervárenství
Kosmetika
Farmaceutický průmysl
Chemický průmysl - barvy, laky a maziva
Papírenský průmysl
Textilní průmysl
Stavebnictví
Automobilový průmysl
Energetika
Historie
Knihovna
Texty - články, odborné studie, diplomové práce
Fotogalerie
PORADENSTVÍ
INFOMATERIÁLY K TISKU
LEGISLATIVA
REGIONÁLNÍ PORADENSKÁ A INFORMAČNÍ CENTRA
ZPRACOVATELSKÁ CENTRA
FOTOGALERIE
FILMY A VIDEA
ODBYTOVÁ ORGANIZACE KSČR
INZERCE
E- SHOP
ODKAZY
VÝZKUMNÉ PROJEKTY
PRO ČLENY
PROJEKT ZELENÁ PRO ŽIVOT - OCHRANA PŘÍRODY A ŽIVOTA V NÍ
ARCHIV
Mapa serveru

Uživatelský přístup
  Uživatel:
  Heslo:
 registrovaný uživatel

Web informace
Dnes : ne - 18.11.2018
Svátek má : Romana
Kontaktní email
Nastavit jako titulní stránku
Přidat mezi oblíbené stránky


PROVAZNICTVÍ
Poslat článek emailem Vytisknout článek Článek : 109119 ; Vydáno : 13.3. 2011 ; Autor : -mš-
fiogf49gjkf0d

PROVAZNICTVÍ

 

Provaznictví (1)



Staří latiníci převzali od Řeků úsloví „z písku provaz plést“ jako popis činnosti marné, z níž nic nebude. Jak se ale vyráběly opravdové provazy, pro praktický život nejen užitečné, ale vlastně nezbytné? Vždyť výrobky z pletených motouzů, provazů i lan lidstvo provázejí od nepaměti.


Jako nejstarší provazy pravděpodobně sloužily tenké kořeny stromů a větvičky keřů, lýko zpod kůry a všelijaké kožené řemínky. Pokud měl být prostředek k vázání pevnější, vzal se jich celý svazek a ten se zkroutil. Tak vznikly například provazy z kozí srsti i lidských vlasů (a do smyčky upletené z trávy bylo prý možné ulovit i legendárního jednorožce).

Provaznictví (1) - 1. fotografie

Provaznictví (1) - 2. fotografie

Provaznictví (1) - 3. fotografie

Provaznictví (1) - 4. fotografie

Ručně se někde předlo až do sedmdesátých let minulého století. Všechno začalo u materiálu, který se vyčesal na vochlici. Panenky čili svazky lněného či konopného vlákna vážící 10 dkg si provazník vložil do zástěry. Podle požadované síly zkroutil mezi prsty začátek pramene a zavěsil ho na háček provaznického strojku. Jak couval, uvolňoval ze zástěry vlákna, která nechal klouzat v navlhčené měkké kůži, aby byl pramen hladký. Z hotových pramenů (licen) tak začal „šněrovat“, stáčet hotový provaz. To se dělo a děje na léře.

Jak se plete provaz

Provaznickému řemeslu se vždy věnovalo hodně lidí, o čemž dodnes svědčí četná příjmení. Těch odvozených od něj, je přes stovku a čeština v tom není výjimečná.

Základní provaznickou surovinou bylo konopí, jehož rosením se získávala vlákna, vyznačující se odolností proti roztahování i hnilobě. Z nich se následně splétaly provazy a lana k nejrůznějším účelům. Vždy se na daném území používala nařezaná, pročesaná a vytříděná rostlinná vlákna toho, co bylo po ruce: len, juta, sisál z listů agáve, manila (druh vlákna z listu banánovité rostliny z Filipín, Sumatry či Jávy), bavlna, vlákna ze skořápek kokosových ořechů, ze živočišného světa například koňské žíně nebo velbloudí srst.

Vlákna se spřádala po směru hodinových ručiček, tedy doprava. Takto na přadenu vzniklá příze se pak stáčela proti hodinám, tedy doleva, aby vznikl pramen. Z většího počtu pramenů – zpravidla tří či čtyř – se opět stáčením doprava vyrábějí dodnes lana, prameny stáčené opačně (vpravo) a opačně stáčená lana (vlevo) se vyskytují opravdu jen vzácně. Ačkoliv půvab ruční práce a přírodních surovin nelze ničím nahradit, je současným lanům ze syntetických materiálů třeba přiznat řadu nezanedbatelných předností: mají při nižší hmotnosti výrazně vyšší únosnost, lépe vzdorují oděru i přírodním vlivům, kam patří nejen voda a mráz, ale i různé plísně a třeba zuby hlodavců. Nezanedbatelným kladem provaznických výrobků ze syntetických materiálů je nesporně i jejich cena. Klasická lana se navíc mizerně shánějí. Dnes se používají jen zřídka a pouze k určitým účelům. Ze školních tělocvičen a sokoloven vzpomeňme třeba šplhadla z jutových vláken.

Provaznictví (1) - 5. fotografie

Provaznictví (1) - 6. fotografie

Středověké dílničky s výlučně ruční prací nahradily v devatenáctém století provozy s jednoduchou mechanizací. Konec konců i ve velkých fabrikách to z našeho dnešního pohledu vypadalo, jako když si spousta řemeslníků přinesla své živobytí pod jednu střechu: výhody ovšem byly zřejmé a výroba rostla.

Cechovní pořádky

Postupem času pocítili provazníci potřebu sdružit se k ochraně svých zájmů v cechu. O tom v Praze máme první záznam z roku 1446 (a od téhož století je v Praze ulice Provaznická). Sdružoval staroměstské i novoměstské řemeslníky, o nichž je již o sedmdesát let dříve zaznamenáno, že „nalezeno provazníků dvacet vosum a měšťanské právo na Starém městě obdrželo šest mistrů“. Na Novém městě byl pak největší shluk těchto řemeslníků na dolním konci Štěpánské ulice. Provazníci zásobovali rybáře nevody a sítěmi, ptáčníkům prodávali tenata a dratve ševcům.

Na venkově a v dalších městech je tou dobou provazníků méně, a proto se zde ve společném cechu spojuje více řemesel, což samozřejmě neplatí všude, (např. v Kutné Hoře, kde byla velká spotřeba silných a dlouhých provazů a lan pro místní stříbrné doly).

Cech hájil zájmy provazníků navenek a dovnitř dbal na dodržování regulí jednotlivými mistry, i na jejich vztah k tovaryšům. Někdy společně nakupoval materiál, aby se dostalo i na chudší řemeslníky, urovnával spory mezi provazníky a krotil nesvorné tovaryše, kteří neustále vyvolávali spory o „modré pondělky“, tedy volné dny.

Z provaznického slovníku

Provaznictví (1) - 7. fotografie

Nářadí, které provazníci používali, udivuje promyšlenou jednoduchostí – dobře je prověřila léta, dřevo uhladily ruce generací, protože řemeslo se často dědilo.

Nejjednodušší je technika stáčení provazu na koleně. Prvním provaznickým strojem bylo dřevěné kolo poháněné klikou. Jeho pohyb se přenášel šňůrou na vřeteno, od něhož se předl pramen. Při větším počtu vřeten šlo z více pramenů stáčet provaz.

Provaznictví (1) - 8. fotografie

Provaznictví (1) - 9. fotografie

Z různobarevných provázků stroj usouká strakatou šňůrku jakoby nic: jen ty špulky jsou trochu větší, než na jaké jsme zvyklí…

Až ve druhé polovině devatenáctého století se objevila licnovačka. Na té se z příze kroutil pramen (licna) a pak se ze tří až čtyř licen stáčel provaz. Další provaznické mašinky u nás byly nymburačky, dresiny, muflery a kšír. K provaznickému řemeslu neoddělitelně patří vůzky – jednoduché stojany z prkna, v němž je tři až pět otvorů. Do nich se nastrčí předchůdci pozdějších háčků – obyčejné kličky, někdy zvané štěnce. Na zadní stranu desky (hlavy) se na tyto kličky nasunulo prkno s otvory, jímž se jako klikou otáčelo, čímž se štěnce uváděly do pohybu. Konec provazu byl na vozíku, kde točil klikou druhý provazník obráceným směrem. Předchůdcem vůzku byla lavice s otvory na štěnce. Krajově se názvy provaznických nástrojů lišily: někde běhounu (léře), tedy dřevěnému elipsovitému špalíku se žlábky, říkali vlk, jinde habarka. A špici na výrobu ok, často ze srnčích či jeleních parohů, se z němčiny říkalo mašnógl.


Zdroj: http://www.ceskykutil.cz/provaznictvi-a1a

 

Provaznictví (2)

O řemesle provaznictví a cechovním pořádku jsme si pověděli v první části článku, dnes budeme pokračovat. Ke složení provaznické mistrovské zkoušky bylo zapotřebí dosáhnout nejen jisté společenské úrovně, ale především předvést dílo o předepsaných parametrech. Majstrštykem měly například být „lana formanská podle míry třicet šest loket, ani delší, ani kratší.“


To nestačilo. Doložit před přísný zrak cechmistra bylo třeba i „čtyři postraňky chomoutní osm loket zdéli, též nic delší ani kratší,“ a tak dále, vše specifikováno přesně co do množství i kvality. Bylo též přísně předepsáno, jak měl novopečený mistr po úspěšné zkoušce kolegy pohostit, kolik liber vosku dát cechu a jaké peníze vložit do společné pokladny. Za což byl svěřen do ochrany cechovního patrona: nejprve svatého Postuma, též provazníka a mučedníka z města Milána, později nám bližšímu (protože rodem z Rakous) Florianovi, utopenému s mlýnským kamenem na krku, který však s provaznictvím neměl zhola nic společného.

Provaznictví (2) - 1. fotografie

Provaznictví (2) - 2. fotografie

Provaznictví (2) - 3. fotografie

Provaznictví (2) - 4. fotografie

Provazníci neměli sice většinou řemeslo se zlatým dnem, nicméně „kliku měli“ – a dokonce ji mít museli, protože bez ní by si nevydělali ani na slanou vodu. Čtyři příklady: poháněla totiž prakticky všechny provaznické stroje od nejstaršího kola, kde se od velkého převodu poháněného klikou pohyb přenášel řemínkem či šňůrkou na vřeteno – hák, od kterého se předl pramen. Se dvěma až čtyřmi vřeteny se mohl stáčet provaz. Celodřevěné mašince na stáčení se říkalo vůzek. A kde nebyla klika, sílu dodalo šlapání.

Když provazníci krajem táhli

V osmnáctém a devatenáctém století zpracovávalo naše provaznictví především dostupné a tedy převážně domácí materiály. Kraloval jim len a konopí. Málokterý provazník, hlavně na venkově, nebo v malých městečkách, vlastnil dílnu. Provazy soukali především v obytných místnostech, v létě přenesl živnost na dvorek, do kůlny nebo pod přístřešek chránící pracovníka i dílo před nepřízní počasí. Větší zemědělci si provazy stáčeli sami. A byla zde i poměrně početná skupina vandrovních provazníků, kteří vesnice obcházeli a provazy zhotovovali u zákazníka na dvoře. Veškeré pomůcky, především „kšír“, nosili na zádech, případně táhli za sebou na vozíku. Za vyrobené provazy jen zřídkakdy dostali zaplaceno penězi – častěji to bylo jídlo a rostlinný materiál, jehož zásoby jim umožňovaly pokračovat v práci i v zimě.

Provaznictví (2) - 5. fotografie

Provaznictví (2) - 6. fotografie

V provaznické dílně to vypadalo pro různě natažená lana, provazy, šňůry a vlákna jako někde u pavouků. Výsledky soustředěné práce otce pak někdy prodávali malí provazníci.

A jak je tomu s uplatněním provaznických výrobků dnes? V roce 1924 bylo v Praze zapsáno osmnáct provaznických závodů a sedmnáct obchodů s provaznickým zbožím. Samozřejmě, že se zde už nevyráběly a neprodávaly tětivy do luků, i rybářských sítí bylo poskrovnu. Na odbyt šly sítě na volejbal, prádelní šňůry a provazy, na nichž se skautíci učili uzlování. Jak se dnes s dobou a změnami společenských zájmů mění i sortiment, přibyla lana pro horolezce i různé bláznivé adrenalinové atrakce, samozřejmě autolana, a z dalšího zboží především na chalupách oceníme nejrůznější houpací sítě.

Za tradicí do muzea

Provaznictví (2) - 7. fotografie

Provaznictví (2) - 8. fotografie

S tradicemi prakticky pozapomenutého řemesla se dnes můžeme seznámit už jen v muzeu: jediné u nás je v Deštné u Jindřichova Hradce. V očích nejmenších návštěvníků je patrný nefalšovaný zájem. Obnoví někdo z nich zajímavé řemeslo třeba jako osobitého koníčka?

Zlatý věk

Vzrůstající potřeby zemědělství a především průmyslu vedly ke vzniku vůbec první továrny na motouzy a provazy na našem území. Vznikla v Turnově roku 1872 jako akciová společnost, kde akcionářkou byla i hraběnka Clam-Gallasová. Chvíli ale trvalo, než přišli lidé, kteří neobvyklé podnikaní chytili za správný konec provazu. Odkoupili závod a pustili se do jeho modernizace: staré, bůhví kde posbírané provaznické strojky vyházeli a v Anglii nakoupili výkonné mašiny. A ve velkém zahájili dovoz laciného ruského konopí a koudele. Provaznický závod Fotr & Boháček později rozšířil paletu i o zpracovávání sisálu a manily. Provazy tvořily doplňkovou výrobu i v přádelnách textilek a dalších továren. Výrobu provazů jako doplňkovou činnost udávají již roku 1842 firma Mouka v Tišnově, dále Stárek v Jaroměři, Hausmann v Liberci, Zollner a Lazar v Bruntále a řada dalších. Po druhé světové válce patří k velkým výrobcům národní podniky Juta a Konopa. Později tradici provaznické výroby zachovávala výrobní družstva a malé řemeslnické dílny.

Cívky, provazy

Provaznictví (2) - 9. fotografie

Provaznictví (2) - 10. fotografie

Začíná to pramenem vláken, nitě se postupně mění v provázky, provázky v provazy a ty v lana, na něž by se dal uvázat i Titanic.

Z otce na syna

Velmi často patřil provaznický um k nemnoha hmotným statkům, které předávala hlava rodu potomkům. Tam, kde po jejich výrobcích existovala trvalá poptávka, vedlo se provazníkům dobře: v Třeboni například měl rod Thierů po tři století zaměstnavatele s knížecí korunkou a na náměstí u radnice si postavil dům. Jméno schwarzenberských provazníků se od prvního Jana Jiřího, jehož narození je připsáno k datu 1640, psalo různě: i Thur, Tier či Týr. Povinnosti měli při výlovech jihočeských rybníků, kdy přespávali s fišmistry v narychlo postavené boudě na hrázi a každý večer u ohně spravovali potrhané sítě. Odchodem posledního z Thierů, bezdětné paní Eleonory, vymřel nejslovutnější jihočeský síťařský rod roku 1984. Přes dvě stě let působil ve východních Čechách rod Kolářských z Vysokého Mýta, o němž máme zápisy od roku 1774. Pilně svůj um šířil: například Ludvík, narozený v roce 1835, měl deset dětí – provaznictví se vyučilo pět synů a i jedna z dcer se vdala do dalšího provaznického rodu. V Českých Budějovicích působili Bízkovi, v Bystřici u Benešova Velešovi, rod Bartovských v Plzni, Jandíkové na Kladně… Cerhovičtí Matouškovi, kteří začali s provaznictvím po roce 1750 ve Zbirohu, to dotáhli k továrně, podobně jako rod Kolaříků v Příbrami. Na jih Čech ze Slezska přišel v sedmdesátých letech osmnáctého století rod provazníka Jiřího Klika (původně Glücka). A zůstali v Deštné, kde Karel Klika, který se provazníkem vyučil za druhé světové války a dlouhá léta byl předsedou Lidového družstva provazníků v Telči, založil jediné provaznické muzeum.

Zdroj:  http://www.ceskykutil.cz/provaznictvi-a2a

www.konopi.info

 


Aplikace
Diskuzní fórum
Agronavigátor Set

Kalendář akcí
Předchozí měsíc listopad 2018 Přístí měsíc
Po Út St Čt So Ne
29 30 31 1 2 3 4
5 6 7 8 9 10 11
12 13 14 15 16 17 18
19 20 21 22 23 24 25
26 27 28 29 30 1 2

Dnešní články
O konopí se soudí, že k nám bylo přeneseno odněkud ze Středomoří, nebo snad z ještě vzdálenějších a teplejších končin světa. Ale neříká se kdy!

">

Konopí v české a moravské lidové kultuře

Příspěvek pojednává o využití konopného pazdeří jako přírodního ekologického plniva do stavebních materiálů, zvláště pak betonů určených jako tepelně izolační výplňový materiál kolem nosné konstrukce dřevostaveb.">

KONOPNÝ BETON JAKO KOMPOZIT S VYUŽITÍM PŘÍRODNÍHO VLÁKNA

V Praze ve středu 4. března 2015 začala mezinárodní konference o léčebném konopí.

">

NADĚJE, ŽE KONOPÍ BUDE LÉČIT VÁŽNÉ NEMOCI

 

Občanské sdružení Baobaby zve na druhý ročník konference o přírodním stavitelství z konopí, slámy a hlíny.

">

KONFERENCE STAVBY  Z PŘÍRODNÍCH MATERIÁLŮ

Konopí pro léčebné účely  s látkami CBD a THC.

">

KONOPÍ PRO LÉČEBNÉ ÚČELY  - CBD VERSUS THC

 

V prosinci vybere Státní ústav pro kontrolu léčiv jediného pěstitele v Česku, který bude do lékáren dodávat léčebné konopí.

">

HLEDÁ SE PĚSTITEL KONOPÍ V ČESKU. ZÍSKÁ PRÁVO DODÁVAT DO LÉKÁREN.

ZDRAVÉ A CENOVĚ PŘIJATELNÉ ŘEŠENÍ  NÍZKOENERGETICKÝCH STAVEB Z KONOPNÉHO BETONU.

Státní ústav pro kontrolu léčiv vypsal avizované výběrové řízení na českého pěstitele konopí. Zájemci se mohou hlásit do 11. července. Případný vítěz má pro stát vyprodukovat za rok 40 kilogramů sušených částí rostlin.

">

STÁT HLEDÁ PĚSTITELE ČTYŘICETI KILOGRAMŮ KONOPÍ, UŽ VYPSAL TENDR

Lékárna v Uherském Hradišti je první v Česku, která má na skladě léčebné konopí. Přivezla ho firma ze Slušovic, která ho nakoupila v Nizozemí. K pacientům se lék kvůli byrokratickým průtahům může dostat za několik týdnů.

">

SLOVÁCKÁ LÉKÁRNA MÁ JAKO PRVNÍ V ČESKU KONOPÍ, VYDÁVAT JEJ ZATÍM NESMÍ

Existuje konopí a konopí. Indické, neboli marihuanu, lidé kouří. Z konopí technického se vyrábí velmi pevné plátno. O zanikajícím umění přadlen nám vyprávěla třiasedmdesátiletá Anastázie Kozubíková.">

KONEC PŘADLEN V ČECHÁCH

Navštivte také
Zobrazit předchozí počet záznamů : 59 Zobrazit následující
HEMP AGENCY - PRVNÍ ČESKÁ KONOPNÁ REKLAMNÍ AGENTURA

HEMP AGENCY - PRVNÍ ČESKÁ KONOPNÁ REKLAMNÍ AGENTURA
MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ ČR

MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ ČR
ÚSTAV ZEMĚDĚLSKÉ EKONOMIKY A INFORMACÍ

ÚSTAV ZEMĚDĚLSKÉ EKONOMIKY A INFORMACÍ
VÝZKUMNÝ ÚSTAV ZEMĚDĚLSKÉ TECHNIKY

VÝZKUMNÝ ÚSTAV ZEMĚDĚLSKÉ TECHNIKY
VÝZKUMNÝ ÚSTAV ROSTLINNÉ VÝROBY

VÝZKUMNÝ ÚSTAV ROSTLINNÉ VÝROBY
AGRÁRNÍ KOMORA ČESKÉ REPUBLIKY

AGRÁRNÍ KOMORA ČESKÉ REPUBLIKY
 APIC-AK AGRÁRNÍ PORADENSKO INFORMAČNÍ CENTRUM AGRÁRNÍ KOMORY ČR

APIC-AK AGRÁRNÍ PORADENSKO INFORMAČNÍ CENTRUM AGRÁRNÍ KOMORY ČR
KRAJSKÉ INFORMAČNÍ STŘEDISKO STŘEDOČESKÉHO KRAJE

KRAJSKÉ INFORMAČNÍ STŘEDISKO STŘEDOČESKÉHO KRAJE
KRAJSKÉ INFORMAČNÍ STŘEDISKO ÚSTECKÉHO KRAJE

KRAJSKÉ INFORMAČNÍ STŘEDISKO ÚSTECKÉHO KRAJE
SDRUŽENÍ PRO BIOMASU

SDRUŽENÍ PRO BIOMASU
SVAZ PRŮMYSLU A DOPRAVY ČESKÉ REPUBLIKY

SVAZ PRŮMYSLU A DOPRAVY ČESKÉ REPUBLIKY
STŘEDISKO EKOLOGICKÉ VÝCHOVY HLAVNÍHO MĚSTA  PRAHY

STŘEDISKO EKOLOGICKÉ VÝCHOVY HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY
INTERNETOVÝ PORTÁL PRO TRVALE UDRŽITELNÝ ŽIVOT

INTERNETOVÝ PORTÁL PRO TRVALE UDRŽITELNÝ ŽIVOT
INFORMAČNÍ PORTÁL EU V ČR

INFORMAČNÍ PORTÁL EU V ČR
INZERTNÍ, INFORMAČNÍ  A ZÁBAVNÍ PORTÁL S PŘEVÁŽNĚ ZEMĚDĚLSKOU TÉMATIKOU

INZERTNÍ, INFORMAČNÍ A ZÁBAVNÍ PORTÁL S PŘEVÁŽNĚ ZEMĚDĚLSKOU TÉMATIKOU
PORTÁL PLNÝ INFORMACÍ A ZÁBAVY

PORTÁL PLNÝ INFORMACÍ A ZÁBAVY
RODINNÝ ČASOPIS O ALTERNATIVNÍCH CESTÁCH KE ZDRAVÍ

RODINNÝ ČASOPIS O ALTERNATIVNÍCH CESTÁCH KE ZDRAVÍ
ALTERNATIVNÍ ENERGIE informace o obnovitelných zdrojích

ALTERNATIVNÍ ENERGIE informace o obnovitelných zdrojích
ENERGY CENTRE  ČESKÉ  BUDĚJOVICE  poradenské středisko

ENERGY CENTRE ČESKÉ BUDĚJOVICE poradenské středisko
Ekologie, nízkoenergetické bydlení, zelená energie

Ekologie, nízkoenergetické bydlení, zelená energie
OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ A UDRŽITELNÝ ROZVOJ

OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ A UDRŽITELNÝ ROZVOJ
SPOLEČNOST RPO OCHRANU PŮDY V ČR

SPOLEČNOST RPO OCHRANU PŮDY V ČR
ČESKÝ SVAZ OCHRÁNCŮ PŘÍRODY JARO JAROMĚŘ

ČESKÝ SVAZ OCHRÁNCŮ PŘÍRODY JARO JAROMĚŘ
ČSOP Vlašim

ČSOP Vlašim
CANNABE OBCHOD,  ZPROSTŘEDKOVÁNÍ, REKLAMA A PROPAGACE  TECHNICKÉHO KONOPÍ, KONOPNÝCH VÝROBKŮ A PRODUKTŮ.

CANNABE OBCHOD, ZPROSTŘEDKOVÁNÍ, REKLAMA A PROPAGACE TECHNICKÉHO KONOPÍ, KONOPNÝCH VÝROBKŮ A PRODUKTŮ.
SLOVENSKO  A CANNABIS SATIVA - L.

SLOVENSKO A CANNABIS SATIVA - L.
PĚSTOVÁNÍ A VYUŽITÍ KONOPÍ SETÉHO NA SLOVENSKU

PĚSTOVÁNÍ A VYUŽITÍ KONOPÍ SETÉHO NA SLOVENSKU
KONOPNÉ A JINÉ PŘÍRODNÍ MATERIÁLY

KONOPNÉ A JINÉ PŘÍRODNÍ MATERIÁLY
IZOLAČNÍ  MATERIÁLY Z KONOPÍ

IZOLAČNÍ MATERIÁLY Z KONOPÍ
KOKOSOVÉ SÍTĚ, ROHOŽE A VÁLCE

KOKOSOVÉ SÍTĚ, ROHOŽE A VÁLCE
KONOPNÉ  POTRAVINY

KONOPNÉ POTRAVINY
BIOSFERA JEZTE ZDRAVĚ BIOPOTRAVINY, PŘÍRODNÍ KOSMETIKA, EKODROGERIE

BIOSFERA JEZTE ZDRAVĚ BIOPOTRAVINY, PŘÍRODNÍ KOSMETIKA, EKODROGERIE
BIOSLUNEČNICE -  ZDRAVÁ VÝŽIVA

BIOSLUNEČNICE - ZDRAVÁ VÝŽIVA
CANNADRINK  KONOPNÉ NÁPOJE

CANNADRINK KONOPNÉ NÁPOJE
HEMP VALLEY BERR   NOVOPACKÉ PIVO S EXTRAKTEM Z KONOPÍ

HEMP VALLEY BERR NOVOPACKÉ PIVO S EXTRAKTEM Z KONOPÍ
ZDRAVOTNÍ KONOPNÁ KOSMETIKA

ZDRAVOTNÍ KONOPNÁ KOSMETIKA
KONOPNÁ KOSMETIKA  CANNADERM

KONOPNÁ KOSMETIKA CANNADERM
INCOR MÉDICA - PŘÍRODNÍ FARMACEUTICKÁ KOSMETIKA

INCOR MÉDICA - PŘÍRODNÍ FARMACEUTICKÁ KOSMETIKA
PRODUKTY Z LÉČIVÉHO KONOPÍ

PRODUKTY Z LÉČIVÉHO KONOPÍ
ZDRAVOTNICKÉ  PRODUKTY A POTRAVINY Z KONOPÍ

ZDRAVOTNICKÉ PRODUKTY A POTRAVINY Z KONOPÍ
INTERNETOVÝ OBCHOD S PŘÍRODNÍMI PRODUKTY

INTERNETOVÝ OBCHOD S PŘÍRODNÍMI PRODUKTY
VÝROBA PŘÍRODNÍCH PRODUKTŮ

VÝROBA PŘÍRODNÍCH PRODUKTŮ
Léčivé bylinky, zázračné rostliny a další dary přírody

Léčivé bylinky, zázračné rostliny a další dary přírody
PŘÍRODNÍ A BYLINNÁ KOSMETIKA, KONOPNÉ PRODUKTY, EKODROGERIE

PŘÍRODNÍ A BYLINNÁ KOSMETIKA, KONOPNÉ PRODUKTY, EKODROGERIE
PŘÍRODNÍ KOSMETIKA A DOPLŇKY STRAVY

PŘÍRODNÍ KOSMETIKA A DOPLŇKY STRAVY
VALAŠSKÉ MUZEUM V PŘÍRODĚ ROŽNOV POD RADHOŠTĚM

VALAŠSKÉ MUZEUM V PŘÍRODĚ ROŽNOV POD RADHOŠTĚM
PROVAZNICKÉ MUZEUM - DEŠTNÁ U JINDŘICHOVA HRADCE

PROVAZNICKÉ MUZEUM - DEŠTNÁ U JINDŘICHOVA HRADCE
ORGANIZACE NA OCHRANU PRÁV ZVÍŘAT

ORGANIZACE NA OCHRANU PRÁV ZVÍŘAT
NADACE NA OCHRANU ZVÍŘAT

NADACE NA OCHRANU ZVÍŘAT
PROJEKT, KTERÝ UPOZORŇUJE NA UTRPENÍ ZVÍŘAT

PROJEKT, KTERÝ UPOZORŇUJE NA UTRPENÍ ZVÍŘAT
ADOPCE CHRTŮ

ADOPCE CHRTŮ
Karbofuran stále zabíjí">KARBOFURAN ZABÍJÍ! POMOZTE HO ZASTAVIT!

KARBOFURAN ZABÍJÍ! POMOZTE HO ZASTAVIT!
PRACOVNÍ ODĚVY A OCHRANNÉ PRACOVNÍ POMŮCKY

PRACOVNÍ ODĚVY A OCHRANNÉ PRACOVNÍ POMŮCKY
VÝROBCE BRIKETOVACÍCH LISŮ

VÝROBCE BRIKETOVACÍCH LISŮ
STROJE PRO PRŮMYSL A ZEMĚDĚLSTVÍ

STROJE PRO PRŮMYSL A ZEMĚDĚLSTVÍ
Výzkum, vývoj, servis a transfer technologií v oblasti textilní předúpravy, barvení, tisku a specielních úprav.

Výzkum, vývoj, servis a transfer technologií v oblasti textilní předúpravy, barvení, tisku a specielních úprav.
EVROPSKÁ PRUMYSLOVÁ KONOPÁŘSKÁ ASOCIACE

EVROPSKÁ PRUMYSLOVÁ KONOPÁŘSKÁ ASOCIACE
KLATEX VÝROBA NETKANÝCH TEXTILIÍ

KLATEX VÝROBA NETKANÝCH TEXTILIÍ
STAVEBNÍ MATERIÁLY Z KONOPÍ A DALŠÍ PŘÍRODNÍ PRODUKTY

STAVEBNÍ MATERIÁLY Z KONOPÍ A DALŠÍ PŘÍRODNÍ PRODUKTY